Dovoz auta z Německa je v Česku dlouhodobě populární — větší nabídka, lepší výbavy a často poctivější servisní historie. Administrativa po dovozu je dnes jednodušší než dříve, pořadí kroků ale hraje roli.
1. Koupě a doklady v Německu
Od prodejce si vyžádejte: Fahrzeugbrief (ZB II) a Fahrzeugschein (ZB I) — německé technické průkazy, kupní smlouvu nebo fakturu, COC certifikát (Certificate of Conformity — bez něj je schvalování složitější a dražší) a servisní knížku.
2. Přeprava domů
Buď odhlášené vozidlo na vleku, nebo převozní značky: německé krátkodobé (Kurzzeitkennzeichen, platí 5 dní, sjednávají se s krátkodobým pojištěním), případně české převozní značky. Jízda bez platných značek a pojištění znamená pokutu v obou zemích.
3. Technická prohlídka a evidenční kontrola
Dovezené vozidlo absolvuje na STK technickou prohlídku dovezeného vozidla a evidenční kontrolu. U vozidel s COC certifikátem z EU jde o standardní proces bez velkých překvapení.
4. Registrace na úřadě
Na kterémkoli úřadě obce s rozšířenou působností podáte žádost o zápis vozidla do registru. Přikládáte německé doklady, COC, protokoly z STK, zelenou kartu (povinné ručení) a kupní smlouvu. U starých vozidel Euro 0–2 počítejte s ekologickou daní (tzv. emisní poplatek) — u běžných dovozů Euro 4+ se neplatí.
Orientační náklady administrativy
Počítejte řádově s tisíci korun: technická prohlídka s evidenční kontrolou, správní poplatek za registraci, převozní značky a pojištění. U vozidel bez COC se náklady mohou výrazně zvýšit kvůli jednotlivému schválení.
Upozornění: Informativní obsah, nikoli právní rada. Postupy a poplatky se mohou měnit — aktuální stav si ověřte na úřadě nebo v našich průběžně aktualizovaných návodech.